Page 8 - Zpravodaj Velké Meziříčí 05/2023
P. 8

VRCHOVECKÁ 74
       Rodina  MUDr.  Otakara  Schücka,  narozeného
       4. 11. 1894 v Dolní Bobrové, bydlela v domě
       č. p. 74 od roku 1925. Všeobecný lékař si zde
       otevřel soukromou praxi a záhy se zapojil do
       sportovního i společenského života. S manžel-
       kou Editou Schückovou, narozenou 17. 5. 1907,
       vychovávali společně dvě děti Zdeňka a Dag-
       mar, narozené 31. 7. 1928 a 30. 3. 1930 v Brně.
       Protižidovská opatření nacistů se oblíbeného
       lékaře dotkla velmi těžce. Ke dni 24. 7. 1940
       musel uzavřít svou lékařskou praxi a stal se
       pouze  „židovským  lékařem  pro  Židy“.  Vystě-
       hován byl nejen z Vrchovecké 74, ale i z nou-
       zového ubytování na Příkopech 30. Celá rodi-
       na byla 18. 5. 1942 deportována do Terezína
       a hned 25. 5. 1942 do vyhlazovacího tábora
       v  Lublinu.  Odsud  se  už  nikdo  nevrátil.  Sám
       MUDr. Schück zahynul podle svědectví na ná-
       sledky skvrnitého tyfu v první polovině roku
       1943.
         Manželé  Heřman  a  Rudolfa  Schnabelovi
       se ve městě objevili jako uprchlíci. Pocházeli
       z Pohořelic, kde se živili zemědělským hospo-
       dařením, a do Meziříčí přišli v září roku 1938,
       kdy už pobyt v Sudetech byl pro osoby židov-
       ského  původu  nesnesitelný.  V  blízkosti  své
       dcery strávili ještě několik klidnějších měsíců,
       ale po vzniku protektorátu byli nuceni sdílet
       nelehké  osudy  svého  zetě  MUDr.  Schücka.
       K nim patřilo nejen střídání adres a závěrečné
       vyhnanství do Dolní Bobrové, ale také Heřma-
       novo zatčení i následná smrt v koncentračním
       táboře Dachau a Rudolfinino likvidační odvle-
       čení do Lublinu pod označením Az 320.


       ROZKOŠ 90
       Mořic  Himmelreich  byl  mladším  bratrem
       smutně proslulého Leopolda Hilsnera. Podob-
       ně jako jeho bratr se narodil 10. 7. 1883 v Polné
       a po tzv. hilsneriádě si změnil příjmení na Hi-
       mmelreich. Ve Velkém Meziříčí se živil jako ob-
       chodník. Od roku 1929 byl vdovcem a koncem
       třicátých let nemajetným příslušníkem zdejší
       obce. Tragický konec s meziříčskými sousedy
       však nesdílel. Na jaře roku 1942 byl již inter-
       nován v bývalém sběrném táboře v Ivančicích
       a  odsud  pak  brněnským  transportem  Ac  de-      Dášenka a Zdeněček Schückovi
       portován do Terezína. Jeho poslední stopy se        na počátku třicátých let (Archiv
       ztrácejí po 25. 4. 1942 v polské Varšavě.           J. Dvořákové)

       SOKOLOVSKÁ 250                                      Podpis Mořice Himmelreicha
                                                           z roku 1937 (MZA Velké Meziříčí)
       Dům  s  č.  p.  250  patřil  Müllerovým  od  roku
       1879 a provozovali zde výrobu klihu. Rodinnou       Firemní razítko klihárny Gustava
       firmu  otce  Izáka  zdědil  Gustav  Müller,  naro-  Müllera (MZA Velké Meziříčí)
       zený  9.  12.  1877.  Gustavova  manželka  Ště-     Policejní přihláška Ireny
       pánka  Müllerová  pocházela  z  Budišova,  kde      Schwartzové (Muzeum Velké
       se 21. 9. 1887 narodila jako dcera obchodníka       Meziříčí)
       Filipa Bäcka. Oba manželé byli oddáni ve Víd-
       ni a záhy po sňatku dne 31. 12. 1911 přišel na      Hanuš Müller v době studií
       svět syn Gerhard Müller. Gerhard vystudoval         (Almanach GVM)
       medicínu a stal se lékařem. Druhorozený syn
       Hanuš  Müller,  narozený  14.  5.  1914,  vynikal

           8      www.velkomeziricsko.cz
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13